Jaruška v Kanadě

Ahoj lidi!

Tak jak si uzivate leto? Nam tady zaclo poradne kanadske vedro, takze se smazime o sto sest a dnes ma padnout rekord. Mrknete na tuhle predpoved a vsimnete si udaje "feels like". Tak teplotu venku totiz skutecne vnimate.

Dnesnich 48 teda nevim jak preziju. Uz v noci to bylo dost zajimavy v byte bez klimatizace...

A co jinak novyho? 

Jedna docela podstatna vec, kterou jsem tu jeste nezminila - budu se domu vracet az na konci listopadu! Nejak jsem si to tu nestihla poradne uzit Navic muzu zustat ve stejnem byte (i s Evcou a Hynkem) a Bill mi podepise zadost o prodlouzeni pracovniho povoleni. Taky se mi kancelar stehuje na stejnou ulici, kde bydlim, cili do prace to budu mit tak 25 minut misto hodiny. No nekupte to! Proste se mi nechtelo kazit si leto vyrizovanim "odjezdu", kdyz se muzu v klidu “valet u bazenu” a formality pak vyrizovat v destivem listopadu. A jeste mam takovou predstavu, ze bude mozna jednodussi hledat si praci od ledna nez od rijna... Jo a taky budu moct byt v prosinci doma, naucim se konecne pect vanocni cukrovi a treba si taky zalyzuju. Obejdu par pohovoru a od ledna snad neco klapne. To dava smysl, ne? A navic - 11.zari by se vam na letiste asi stejne nechtelo, ne?

Nedavno tu byla na 14 dni kamaradky kamaradka z cech a tak jsem mela na chvili partacku. Jeli jsme se jednou koupat k bazenu u jezera, byly se podivat na Pride parade (pruvod gayu a leseb), coz byla docela sranda a lidi byli nekdy dooost zajimave vymodeny. Pak jsme sly taky na baseball do Rogers areny, coz je takova ta kupole, kterou vidite na fotkach Toronta, ma odsunovaci strechu, coz se ovsem ukazalo jako smrtici pokud pari slunce a vy mate spalenej ksicht uz z predchoziho dne Hned jsme pochopily, ze lidi ty ksiltovky nenosej jen pro image. 

Pak jsme taky jely na vylet do Barrie, maleho mestecka u jezera Simcoe, kde jsme se jeden den koupaly a vecer se nacpaly zebirkama na ribfestu (pivo prosim pekne nalevali do decovejch kalisku) a druhej den kamoska pracovala na jedne outdoorove akci, tak my dve zbyle ze se projdem v lese. V hotelu jsme vyfasovaly mapku, vybraly si modrou trasu, pan nas jeste ujistil, ze je to urcite znacene, a vyrazily jsme. Kdyz jsme po pul hodine dosly k zaveru, ze znaceni se v Kanade nedockame a ztratit se ve zdejsich hvozdech rozhodne nechceme, vratily jsme se na misto konani zavodu a pozorovaly ucastniky. Zavod se jmenoval Warrior dash (http://www.warriordash.com) a je to jakysi prekazkovy beh na asi 6 km, kdy zdolavate ruzne bizarni prekazky - musite preskocit ohen, prebihat pres pneumatiky, brodit se bahnem a podobne libustky. Vetsina ucastniku se na to navic kuriozne vymodi, takze bylo na co se divat. Cestou zpatky do Toronta jsme jeste zastavili na mensi nakupky a ikdyz ja nic nechtela, odvezla jsem si kratasy, mini sukni a tommy hilfiger tricko  Vsechno ve sleve samozrejme… Posledni zastavka byla v Unionville - takove vesnicce, kde je jedna hezka ulice s kvetinovou vyzdobou, kavarnama a restaurackama, takova docela hezka romantika.. Daly jsme si vecu a zmrzku a pak uz vazne jely domu. Pohodovej dvou denni vylet to byl. 

Co dal?

Jo, musela jsem na chvili odevzdat auto, pac bylo podezreni, ze unika olej. A aby me to zamrzelo jeste vic, dostala jsem "posledni" den pokutu za parkovani. 40,- kadaku, sakra! Maj to tu tak kokotsky znaceny, ze si clovek nemuze byt vubec jistej.

A na zaver bych navazala na konec predchozi zpravy, a to pribehem s nazvem Romanek! To si poslechnete J 

Pred mesicem jsem na ceskoslovenskem meet upu poznala jednoho vymydlenyho hezounka, kterej vypravel, ze chce jet v srpnu do Vancouveru a narodnich parku (uplne stejne jako ja, cela nestastna, ze nemam s kym jet!) a ja si rikala, ze to neni mozny, ze me tam nahore snad nekdo vyslysel ci co. Dali jsme se do reci a on ze to je super, ze bychom mohli jet spolu. Ja si v duchu rikala, ze to neni mozny, ze bych mohla mit takovy stesti a nakonec jet do Vancouveru s dalsim hezkym, milym a pozornym chlapem (kdyz Rado odpadl). Jen jsem od zacatku mela takovej divnej pocit, ze tomuhle klukovi se neda verit. Navic me balil a chlapi jak znamo se za ucelem uloveni koristi nestitej niceho, cili chudak laňka nikdy nevi, jestli tem jejich pohadkam verit ci nikoli. Nicmene se sam druhy den ozval, dokonce jsme zasli i na vecu a  opravdu jsme zacali planovat. Teda spis ja, on jen pridaval dalsi napady a kudrlinky. Ty by ovsem nas vylet jen prodrazili, takze jsem se nakonec drzela puvodni varianty, vse do detailu naplanovala, vyhledala, zkontrolovala ceny a dostupnosti ubytovani a poslala mu to ke schvaleni s tim, ze uz to vazne musime koupit (cele toto trvalo skoro mesic). Kdyz mi po 2 dnech konecne zavolal, oznamil mi, ze mu na to nevyjdou penize. To vam rekne kluk, co 4 roky pracoval ve financich a uctnictvi! Tak to je bud blbej on nebo se snazi delat blab ze me… Tak jsem se ho jen se znacnym opovrzenim zeptala, jestli mu takovehle chovani pripada normalni a tim to pro me skoncilo. Jak muzou takovyhle jedinci vubec prezit? Ja bejt chlap, tak mu dam pres hubu.

Nejsrandovnejsi na tom je, ze se choval rekla bych dost sebevedome v tom, ze me sbali – pokazdy kdyz jsem si vzala zvykacku, tak se ptal, jestli uz se budeme libat (trochu pubertacky, co?) a kdyz jsem se zminila o svych strankach na netu, tak se hned ptal, jestli jsem uz o nem taky psala. A ja mu rikam “Ne, proc? Mela bych? Ja jen tak o nekom nepisu”  (On byl proste trochu nafoukanej, tak jsem si musela rejpnout J.)

No uznejte, ze se nakonec na tyhle stranky zcela jasne nominoval! To bylo zase setkani za vsechny prachy J Kdyby mu nechybel smysl pro humor a trocha trpelivosti, mohl mit, co chtel... Ale bohuzel patri mezi chlapy, co trpej pocitem ze uz jen tim ze jsou, se z nich kazda zenska posadi na zadek a oni pro to nebudou muset hnout prstem. A strasne se divej, kdyz to nezafunguje a oni hned nedostanou, co ocekavaj. To me vzdycky bavi pozorovat ty nasrany ksichty namachrovanejch frajirku, co ani nemaj co nabidnout a kterejm najednou nevychazej ty jejich (na blondatejch pipinkach otestovany) triky a oni nejsou schopni improvizace ani jakekoliv snahy :-).

A pak ze my zensky jsme moc samostatny… No co jinyho nam zbyva, kdyz chlapi dneska nemaj prachy ani na pokryti svych vlastnich nakladu?! A dokazou mesic planovat neco, na co ve finale nemaj! To mam kvuli jejich demenci sedet doma na zadku? Dekuju nechci, jsem bohuzel lepsi.

Nejhorsi je, ze i ten Rado (kterej prave netrpel syndromem “nemam penize”) mi nakonec fnukal, jak musi hrozne setrit a ja si vubec neumim predstavit, kolik ho mesicne stoji provoz auta a najem atd a ze nemuze jen tak vyhodit 2000 CAD za cestovani. No to jsem padala do mdlob – ja snad najem neplatim nebo co?! I to auto uz ted platim a nejak mi proste na to cestovani zbyde, ikdyz mam plat asi tretinovej oproti nemu. Co s takovejma chlapama??? Poridi si drahou karu a pak vycita chudakovi holce, ze plati dranou pojistku a hodne benzinu! To je smutny. A ve finale to korunuje tim, ze si koupi fotak za 2000 CAD J No comment.

 
No takze jsem ve finale vlastne opet "lucky", ze nemusim travit dovolenou ve Vancouveru s teletem, co si ani neumi prepocitat, kolik ma v penezence. Jeste bych tam nakonec pana financeniho manazera musela zivit nebo co.

Nenechala jsem se ale zlomit a bookla si vylet na West Coast (zapadni pobrezi) sama. Nastesti ma tata ve Vancouveru zname a ti se me ochotne ujali, takze me budou cekat na letisti, muzu u nich spat a taky me tam trosku povozej po okoli. Jupi! Budu tyden ve Vancouveru a chci videt i Victorii a Whistler a pak jsem si zaplatila tydenni vylet s cestovkou do Rocky Mountains - perly Kanady, te prave prirody, kterou vsichni tak opevuji. Tak se uz tesim. Termin je 5. - 21.8.2011. Drzte mi palce at me nekde nesezere medved :-)

Zdravim vsechny a myslim na vas!

Jarka