Jdi na obsah Jdi na menu
 


Herbalife, Fitness a rande s čmoudem :-)

4. 10. 2010

Ahoj lidi!

 

Za poslední týden mám zase pár zážitků, takže tady jsou:

 

Minulou neděli jsem se vydala na "pohovor" na pozici Wellness Fitness Coach. A co se z toho nevyklubalo - meeting Herablifu! Ty vole! To fakt stálo za to. Už když jsem tam přišla, tak jsem si říkala "Vydrž, to až budeš vyprávdět..." :-) A stálo to za to. Meeting začal přeslazeným vítáním a šejkováním hands " I am so happy to meet you" a jiné výkřiky, ačkoli mě ti lidi nikdy předtím neviděli. Účastníků tam bylo tak 40 a začali jsme písní od Tiny Turner "You´re simply the best" u které jsme museli povstat a zúčastněně tleskat do rytmu. Někteří nadšenci dokonce občas nadšením zavýskali :-) No, cukali mi koutky, co vám budu povídat, ale udržela jsem se. Pak nastoupila jakási ruska s akcentem a začala popisovat spol. Herbalife a prokládala to zvoláními jako "Isn´t it great?! YEAHHHH!!!" a "Don´t you love it?!" nebo "It is sooooo amazing!" Pak tam začalo chodit několi lidí, kteří už Hebalife používají a obchodují s ním a líčili své příběhy. Všichni víceméně zhubli šílená kila (ačkoli stále měli nadváhu :-))), cítí se mnohem líp a mimoto vydělávaj haldy peněz. Proč ale byli levně a občas i nevkusně oblečení, to netuším. A v poslední řadě tam nastoupil mladej floutek, co zobe Herbalife zřejmě nonstop a začal popagovat jednotlivé přípravky. Ráno zobe, k svačině zobe, prostě nonstop. Kdy jí něco normálního jsem se nedozvěděla.... Když ho bolí hlava - zobe, když jde spát - zobe (aby se dobře vyspal), když se probudí - zobe (aby se rychleji probudil), když se cítí dobře - zobe (aby mu to dlouho vydrželo).... No děs běs. A ten americkej způsob prodeje: UAUUUUU! Isn´t this amazin?! YES, it is!!! Say YES, I love Herbalife!... a pod. Hrůůza. O přestávce jsem se nenápadně vytratila :-)

 

Další příběh byl s fitnesem - jednou mi na ulici vrazila nějaká holka 10 ti denní vstupenku do fitka zdarma. Super, říkám si. Půjdu tam, aspoň vyzkouším, jak tady cvičej. Tak jsem v pátek vyrazila. Zacvičila jsem si a pak se mě ujal nějakej "čmoud" a hodlal mi dávat přednášku o fitnesu. Tak jsem mu řekla, že jsem instruktorka, on že prej "wow!" a stejně mi vrážel klíny od hlavy. Byl to nějakej mladej floutek, asi jsem se mu líbila a jelikož jsem trošku pomýšlela na to,  že bych tam mohla cvičit, vedla jsem s ním tu konverzaci, ačkoli mi to po hodině už připadalo zdlouhavý. No a asi jsem mu byla čím dál sympatičtější, tak mi nabízel, že místo 10 dnů mi dá 30 a že když bych si pak koupila členství, tak dostanu 3 měsíce zadarmo a bla bla bla. A že promluví s manažerem, aby m  vzal jako instruktorku... Tak já teda, že jo, a že co za to, a tak že prej půjdem na pivo. No a včera jsme vyrazili. Chtěla jsem se z bezpečnostních důvodů sejít někde přímo před hospodou, ale trval na tom, že mě vyzvedne autem. Lenka z toho byla šílená a varovala mě, ať s ním do auta rozhodně nesedám! Zkoušela jsem to pak ještě změnit, ale nedal si říct. Naštěstí vše bylo ok, čmoudík se choval uctivě, vzal mě na pivo, jak jsme se dohodli, dokonce zajel blízko mého bydliště, abych byla víc v klidu. No ale čmoudovi jsem se zřejmě líbila víc než "jen na pivo" a tak nastala směšná situace při louční. Opět trval na tom, že mě hodí až domů (galantní teda byl, to se musí nechat - čeští hoši by se mohli od tohodle přičmoudlýho ucha učit), aby si byl jistej, že jsem "safe" a když jsme dojeli před barák, tak se mnou vystoupil z auta a ptal se mě, co se v čechách dělá na rozloučenou. Jelikož ale rozpřahoval ruce, jako že mě obejme (uaaaaa!) tak jsem mu řekla " we usually shake hands" :-)))))), potřásla mu rukou a rychle zmizela. Doma jsme z toho s holkama měly záchvaty smíchu, který se stupňovaly s každou smskou, kterou mi ještě toho večera poslal :-)) No prdel. Můžu vás uklidnit, že se čmoudem nikdy nic nebude, jen bylo fajn procvičit si anglická slovíčka a zajít s někým na pívo. Jestli to tady v Kanadě chodí tak, že jedno pivo něco znamená, tak má chlapec sakra smůlu :-) No fakt sranda. Ale trvá na tom, že mi dá 1 měsíc cvičení zdarma, tak co budu odmítat, že :-)

 

Tak a to je konec pohádky, jdu spát. Mějte se v té Praze krásně a napište mi zas něco, vždycky mě to potěší!

 

Jaruš