Konečně další zpráva!
9. 5. 2011
Všem věrným příznivcům se omlouvám, že jsem to v poslední době trochu flákala, ale už se polepším, slibuju J
Tak kde bych začala.. Koupila jsem si kolo! Už je to skoro měsíc, ale bylo tady teď takový vážně aprílový počasí, takže jsem ho pořádně vytáhla až minulou neděli. Sehnala jsem ho normálně na netu, lidi tam kupujou a prodávaj kde co. Je to stařší Specialized, bez odpružený přední vidlice, ale šlape celkem dobře a cenu jsem ukecala ze 150 na 130 kaďáků. A stejně ho pak po létě zase prodám, takže podle toho jak budu šikovná na tom třeba nic neprodělám J Minulou neděli jsme byli s Radem v High Parku – největší park v Torontě a včera jsem na něm jela na úklid. Tam jsem jela po silnici, to byla pohoda, z kopce, furt rovně a za půl hodinky jsem tam byla. Zpátky jsem se jala koumat cestu sice delší, ale parkama a našla a trvalo to necelou hodinku. A to jsem ještě byla ráno běhat! J
Běhání mě ted dost baví, fakt mě to slunce tahá ven a hlavně kdykoli kouknu z okna vidím tu stezku a na ní ty lidi jak běhaj a prostě musím jít taky, to se nedá odolat J Hrozný ale je, jak tady lidi voděj ty psi (nevím, jestli jsem vám o tom už nepsala) – maj tady na ně takový divný vodítka – náhubky. Je to v podstatě varianta obojku, kdy to ten čokl má uvázaný nejen okolo krku, ale i okol čumáku, aby si nemohl nikoho kousnout, ale blbý je to, že to vodítko se připíná u tý pusy, takže když toho psa zatáhneš, zatáhneš ho vlastně za ten čumák. Navíc některý lidi jsou fakt magoři a po těch psech nesmyslně chtěj, aby šli naprosto u jejich nohy a držej je strašně nakrátko. Ale fakt strasně! Ten pes nemůže ani nic čuchat a musí jít jak na výstavě s hlavou nahoru. A to jsem jednou viděla, jak ten pes sotva dosáhl předníma tlapama na zem, hlavu vykroucenou do strany a nahoru…. No příšernej pohled. To já vždycky běžím a v češtině nadávám – „ty seš kus vola, co?“ Ale aby to nebylo tak depresivní, tak obohatím váš slovník o jedno zajímavé slovo, které použila moje spolubydlící Eva pro paní, co lidem za peníze venčí psi – „venčička“ Mě se strašně líbí J
Taky pozoruju (a to se nechci nějak chválit), že už mi angličtina jde trochu víc samozřejmě, plynuleji a občas pozoruju, že se zbavuju své české a britské výslovnosti a nahrazuju jí tou americkou. Jsem ráda, že konečně cítím nějakej pokrok, protože jsem dost dlouho měla pocit, že jsem se tu nic moc nenaučila.
Jelikož Rado pořád sleduje, jaké jídlo má kolik kalorií, tak jsem se na to nějak jednou podívala a zjistila, že oni v té tabulce většinou uvádějí kolik % ta potravina má z doporučené denní dávky a ne jako většinou u nás, kolik procent z celku v ní je. Takže já například vůbec nevím, kolikaprocentní jogurt si kupuju, páč to tam prostě není. Ale zase si lidi můžou lehce spočítat, jak moc nebo málo ten denní limit dodržujou. No ale dostala mě jedna vysvětlivka na cereáliích, co jsem si koupila - na druhé straně krabice bylo přes celou stranu pro blbečky vysvětleno, že čím větší procento nějaké složky je tam uvedeno, tím víc toho do těla člověk přijme a pro příklad bylo uvedeno, že když má nějaká potravina např. 15% sacharidů, je to více než jiná potravina, která má 5% :-) Tak si říkám, to je tady tak velké procento lidí, co nevědí, že 15% je víc než 5%? A sakra… No, ale ono na tom možná něco bude. Tuhle na poště se paní ptala kolikáté je číslo tohoto měsíce!!! Kdyby se zeptala na datum, tak neřeknu, ale nevědět, co je za měsíc nebo si neumět spočítat kolikátej je květen měsíc (když už to za ty léta nemá v malíku), to je hustoles! J
No a novinka numero uno, horká novinka z pátku! Chalan zo Slovenska sa zrazu rozhodol, že už se na Slovensko vrátit nechce, najde si tu manželku za peníze, aby dostal papíry, začne se učit angličtinu (po 4 letech najedou) a dělat si kurz na instruktora v posilovně. A bude teda mít teď tolik povinností, že mu na mě nezbyde čas. Dobrý ne? Originální přinejmenším… J Co já, co my, to už zrazu nie je tak dvoležité J sice do těsného konce tvrdil, že jsem pro něj důležitá a výjimečná a hrozně mu chybím už když zaklapnu dveře, ale musí se teď dívat hlavně na svou budoucnost a udělat pro to maximum a hned. Hmmmm. A během prvních dvou dnů po rozchodu byl v posilovně, nakupovat, na oslavě narozenin a fotit na procházce u jezera a ještě mi to všechno řekl!!! Takhle nestíhat bych taky chtěla! J
Já věděla, že na tom od začátku není něco úplně ok, že se pro mě až moc rychle nadchnul a byl až moc dobrej na to, aby to bylo opravdový, je holt mladej, ale zase to byly hezký 4 měsíce, užila jsem si to a bylo to fajn zpestření. Vždycky se ke mně choval úžasně, takže si nemám na co stěžovat. Jen si mohl odpustit ty čtyřměsíční řeči o tom, jak máme vážný vztah, jak především chce, abych byla šťastná a je to pro něj velmi dvoležité. Bohužel žebříček hodnot mění na můj vkus dost rychle anebo neví, co mluví :-) A nemusel do poslední chvíle tvrdit, jak to na mě nehrál, jak to myslel vážně, že jsem mu opravdu ještě včera strašně chyběla a byla jsem miláček, ale dneska už je to holt jinak, to je přeci přirozené, že člověk mění názory J A já na to vymyslela včera při 4 hodinovém úklidu u teplých tetek hezkej obrat – už mu nevěřím ani penis mezi nohama! J
Tak a už jsem zase turistka, co si brouzdá městem a nasává atmosféru. Dneska jsme s Evčou a Hynkem (spolubydlící) vyrazili na Torontské pláže, tzv. Beaches a je to tam opravdu hezký, Ontario vypadá jako moře, bylo dnes krásně slunečno, všichni s úsměvem na tváři (včetně mě, nebojte, nehodlám si tady nechat kazit pobyt) a bylo to parádní. Koupili jsme si zmrzlinu a už se těšíme, až vyvalíme špíčky na pláži.
Tak to je asi pro dnešek všechno, půjdu spát, ráno si chci jít před prací zaběhat J
Pa!
Jaruš