Podzimní cestování
13. 10. 2011
Ahoj vsem,
V poslednich dvou vikendech jsem opet trosku cestovala, tak se s vami chci podelit.
Minulou sobotu jsem vyrazila se studentskou cestovkou na jednodenni vylet do Algonquin Provincial Park, ktery je od Toronta vzdaleny asi 250km a je svou rozlohou vetsi nez cela Belgie. Vyslo nam nadherny pocasi, coz byla pro tenhle vylet skoro nutnost, protoze jedine tak mohly naplno vyniknout vsechny barevne odstiny, kterymy kanadske lesy touto dobou hrajou. Vazne naaadhera! A v cem je to tak jine od ceskeho lesa? Predevsim tim, ze lesy jsou tu smisene s prevahou listnacu a barevna skala je tudiz neskutecne siroka a pak samozrejme tou obrovitanskou rozlohou. Jedete nekolik hodin a porad ten les ne a ne skoncit. Jen pro predstavu, temer kazdym narodnim parkem vede rychlostni silnice, takze to neni zadne kodrcani se prasnou cestou.
Na programu jsme meli zastavku v mestecku Huntsville, projizdku v kanoi a hiking v lese, coz v kanadskem podani znamena zaparkovat na parkovisti a jit po znacene stezce narvane jak na vaclavaku asi tak 45 minut tempem " window shopping " a narocnosti takovou ze to v pohode ujdou i pipinky v jehlovych kozackach a s kabelkou :-) Ale jooo bylo to fajn.
Tento vikend jsem se rozhodla uz na nic necekat a pujcila si na dva dny auto a trosku pocestovala po okoli. Pocasi bylo jako v lete, takze zabky, tilko, slunecni bryle, muziku na plny pecky a jedem :-) Prvni den se mnou jela kamoska Kacka a zajely jsme do St. Jacobs a Elory. Obe jsou to mestecka na zapad od Toronta, malicky, ale hezky, se spoustou kramecku a nejakou tou prirodni stezkou podel reky.
Druhy den jsem uz na cestovani zustala sama (pokud teda nepocitam Kukiho :-)) , Kacka se musela ucit a dalsi lidi co znam bud nemaj penize nebo cas uzivat si zivota jako ja. Ale uzila jsem si to, po dlouhe dobe jsem zase mohla ridit (mela jsem Chevrolet Impala) a takhle sama jsem mohla opravdu naplno objevovat - zahnout do nejake nezname ulicky a nemuset nikomu vysvetlovat proc, vratit se, kdyz jsem minula neco peknyho, zajet ke kostelu, kterej nebyl v planu, poslouchat uz podesate tu stejnou pisnicku protoze ji miluju, nedohadovat se s nikym jestli zahnout doprava nebo doleva atd. Cili melo to sve vyhody. Navic byl ten den Thanksgiving day (Den dikuvzdani), takze nikde nikdo nebyl a vsechno jsem mela skoro jen pro sebe.
Jela jsem do mestecka Midland severne od Toronta, ktere lezi na brehu Huronskeho jezera, kde se da navstivit osada puvodnich usedliku (indianu), kam v roce 1629 prisli jezuite sirit krestanstvi. Osada byla v roce 1649 vypalena, ale v 60. letec min.stoleti ji postavili znovu a musim rict, ze je to parada! Vsechno vypada zcela verne a tim, ze se jedna jen o repliky, muzete si na vsechno sahnout, vyzkouset, prolezt (osada cita asi 30 budov), no parada! Napr. ve stodole, kde susivali kuze je opravdu udelanej ohen a ze ktereho se hodne kouri, jelikoz dym byl pouzivany jakozto konzervant a take odpuzoval mouchy a drobne hlodavce. Stoji tam holcicka v dobovem kostymu a poskytne doplnujici informace, rekne, z ktereho zvirete kuze je a vy si je muzete vsechny osahat, kdyz chcete. No parada! Vse realne, zadnej umelej jakoze ohen a cedulka s napisem. A nejvic me to dostalo na zacatku- v hlavni budove nam nejdriv pustili asi 15ti minutove video o te osade, v nemz nakonci zaznelo "...o tom se pojdte presvedcit sami na vlastni oci" a v tom se zaclo platno zvedat, rolovat nahoru a my jsme tak mohli projit primo ven a do hlavni brany osady :-) To me fakt dostalo.
Pak jsem se taky prosla v jedne prirodni rezervaci (opet ani noha) a jukla se do kostela na kopci, co me zaujal cestou tam. Moc hezkej z venku. Historie ale zadna-postaven 1926.
No a jako posledni jsem se vydala na Wasaga beach, taky u Huronskoho jezera, proslula plaz, kam jezdi v lete cely Toronto. Ted opet ani noha, na koupani uz to takhle okoko 5 hodiny nebylo, ale vodicka byla tepla a prekvapive naprosto pruzracna. Pisek neskutecne jemnej, bilej. V lete to musi byt Bibione jako vysity, ale stejne tem kadakum zavidim- maj obri cisty jezera na koupani, rybareni, vodni skutry, kanoing, maj chaty, lesy, houby, upraveny stezky, maj v kazdym mestecku u jezera malej pristav, restauracky nebo cluby, vsude si zajedete autem, udelate pik nik, proste takova dovolenkova atmoska.
Cestou zpatky byl na dalnici o 4 pruzich sice naval, ale jelo to, nikdo se nikam netlacil, vsichni jeli poslusne cca 90 km/h a pluli s davem, ackoli jejich Masseratti by mohlo jet trikrat tak rychle. Tady se ale moc nepredvadej. Ono to taky neni zadna rarita mit nablejskanou karu...
No takze tak! Jsem hrozne rada, ze jsem to uskutecnila a myslim, se se to podarilo.
Koho by zajimaly ceny pro predstavu, tak tady mate malou ukazku:
- 82.00 pujcovne auta na den vc.pojistky
- 48.00 benzin na asi 350km (auto zralo cca 10 litru)
- 20.00 obed a jedno pivko (vc.dani a dyzka)
No, bude mi to poznavani a turistikovani chybet, ne ze ne. Kdyz si uvedomim, ze bych jinak sedela v Praze v kancelari... Jeste ze jsem do te Kanady jela!
Tak pa a mrknete na fotky!
Jarus
V poslednich dvou vikendech jsem opet trosku cestovala, tak se s vami chci podelit.
Minulou sobotu jsem vyrazila se studentskou cestovkou na jednodenni vylet do Algonquin Provincial Park, ktery je od Toronta vzdaleny asi 250km a je svou rozlohou vetsi nez cela Belgie. Vyslo nam nadherny pocasi, coz byla pro tenhle vylet skoro nutnost, protoze jedine tak mohly naplno vyniknout vsechny barevne odstiny, kterymy kanadske lesy touto dobou hrajou. Vazne naaadhera! A v cem je to tak jine od ceskeho lesa? Predevsim tim, ze lesy jsou tu smisene s prevahou listnacu a barevna skala je tudiz neskutecne siroka a pak samozrejme tou obrovitanskou rozlohou. Jedete nekolik hodin a porad ten les ne a ne skoncit. Jen pro predstavu, temer kazdym narodnim parkem vede rychlostni silnice, takze to neni zadne kodrcani se prasnou cestou.
Na programu jsme meli zastavku v mestecku Huntsville, projizdku v kanoi a hiking v lese, coz v kanadskem podani znamena zaparkovat na parkovisti a jit po znacene stezce narvane jak na vaclavaku asi tak 45 minut tempem " window shopping " a narocnosti takovou ze to v pohode ujdou i pipinky v jehlovych kozackach a s kabelkou :-) Ale jooo bylo to fajn.
Tento vikend jsem se rozhodla uz na nic necekat a pujcila si na dva dny auto a trosku pocestovala po okoli. Pocasi bylo jako v lete, takze zabky, tilko, slunecni bryle, muziku na plny pecky a jedem :-) Prvni den se mnou jela kamoska Kacka a zajely jsme do St. Jacobs a Elory. Obe jsou to mestecka na zapad od Toronta, malicky, ale hezky, se spoustou kramecku a nejakou tou prirodni stezkou podel reky.
Druhy den jsem uz na cestovani zustala sama (pokud teda nepocitam Kukiho :-)) , Kacka se musela ucit a dalsi lidi co znam bud nemaj penize nebo cas uzivat si zivota jako ja. Ale uzila jsem si to, po dlouhe dobe jsem zase mohla ridit (mela jsem Chevrolet Impala) a takhle sama jsem mohla opravdu naplno objevovat - zahnout do nejake nezname ulicky a nemuset nikomu vysvetlovat proc, vratit se, kdyz jsem minula neco peknyho, zajet ke kostelu, kterej nebyl v planu, poslouchat uz podesate tu stejnou pisnicku protoze ji miluju, nedohadovat se s nikym jestli zahnout doprava nebo doleva atd. Cili melo to sve vyhody. Navic byl ten den Thanksgiving day (Den dikuvzdani), takze nikde nikdo nebyl a vsechno jsem mela skoro jen pro sebe.
Jela jsem do mestecka Midland severne od Toronta, ktere lezi na brehu Huronskeho jezera, kde se da navstivit osada puvodnich usedliku (indianu), kam v roce 1629 prisli jezuite sirit krestanstvi. Osada byla v roce 1649 vypalena, ale v 60. letec min.stoleti ji postavili znovu a musim rict, ze je to parada! Vsechno vypada zcela verne a tim, ze se jedna jen o repliky, muzete si na vsechno sahnout, vyzkouset, prolezt (osada cita asi 30 budov), no parada! Napr. ve stodole, kde susivali kuze je opravdu udelanej ohen a ze ktereho se hodne kouri, jelikoz dym byl pouzivany jakozto konzervant a take odpuzoval mouchy a drobne hlodavce. Stoji tam holcicka v dobovem kostymu a poskytne doplnujici informace, rekne, z ktereho zvirete kuze je a vy si je muzete vsechny osahat, kdyz chcete. No parada! Vse realne, zadnej umelej jakoze ohen a cedulka s napisem. A nejvic me to dostalo na zacatku- v hlavni budove nam nejdriv pustili asi 15ti minutove video o te osade, v nemz nakonci zaznelo "...o tom se pojdte presvedcit sami na vlastni oci" a v tom se zaclo platno zvedat, rolovat nahoru a my jsme tak mohli projit primo ven a do hlavni brany osady :-) To me fakt dostalo.
Pak jsem se taky prosla v jedne prirodni rezervaci (opet ani noha) a jukla se do kostela na kopci, co me zaujal cestou tam. Moc hezkej z venku. Historie ale zadna-postaven 1926.
No a jako posledni jsem se vydala na Wasaga beach, taky u Huronskoho jezera, proslula plaz, kam jezdi v lete cely Toronto. Ted opet ani noha, na koupani uz to takhle okoko 5 hodiny nebylo, ale vodicka byla tepla a prekvapive naprosto pruzracna. Pisek neskutecne jemnej, bilej. V lete to musi byt Bibione jako vysity, ale stejne tem kadakum zavidim- maj obri cisty jezera na koupani, rybareni, vodni skutry, kanoing, maj chaty, lesy, houby, upraveny stezky, maj v kazdym mestecku u jezera malej pristav, restauracky nebo cluby, vsude si zajedete autem, udelate pik nik, proste takova dovolenkova atmoska.
Cestou zpatky byl na dalnici o 4 pruzich sice naval, ale jelo to, nikdo se nikam netlacil, vsichni jeli poslusne cca 90 km/h a pluli s davem, ackoli jejich Masseratti by mohlo jet trikrat tak rychle. Tady se ale moc nepredvadej. Ono to taky neni zadna rarita mit nablejskanou karu...
No takze tak! Jsem hrozne rada, ze jsem to uskutecnila a myslim, se se to podarilo.
Koho by zajimaly ceny pro predstavu, tak tady mate malou ukazku:
- 82.00 pujcovne auta na den vc.pojistky
- 48.00 benzin na asi 350km (auto zralo cca 10 litru)
- 20.00 obed a jedno pivko (vc.dani a dyzka)
No, bude mi to poznavani a turistikovani chybet, ne ze ne. Kdyz si uvedomim, ze bych jinak sedela v Praze v kancelari... Jeste ze jsem do te Kanady jela!
Tak pa a mrknete na fotky!
Jarus
