Vsechno jednou konci...
Ahoj vsichni,
neda se nic delat, ale cas navratu domu se nezadrzitelne blizi. Oficialne jsem jeste datum sveho navratu do sveta nevypustila, takze tady ho mate:
30.11. ve 14hodin.
S mym odletem se poji par drobnych dobrodruzstvi jako napr:
- do posledni chvile jsem vlastne nevedela, jestli poletim v dane datum nebo budu nucena letet driv
- budu mit s sebou hodne veci a tak jsem s radosti prijala nabidku spolubydlicich, ze mi vezmou jeden kufr na sebe (za extra kufr se plati...), zakoupila radostne dva kufry a pote mi bylo oznameno, ze mi ten kufr vlastne nevezmou... Takze cachruju s bagazi jak se da a momentalne mam doma kufry ctyri :-) Jeden musim opet prodat a doufam, ze se mi to podari... Opet se mi potvrdilo – na nikoho se nespolehat! Ale beru to jako soucast sveho kanadskeho dobrodruzstvi a verim, ze bozi mlyne melou…
Trochu se vidam s Adrianem (ten jak jsem ho nahodne potkala ve meste), byli jsme parkrat na drinku, coz je pro me paradni zpestreni a hlavne jsem s kanadanem mezi kanadanama (zadna cestina furt a domaci piti plzenskyho piva, toho vseho bude doma az az) a minule utery me vzal na koncert Stinga! Ne ze bych byla nejakej mega fanousek, ale pisnicky znam a musim fakt smeknout pac jeho hlas je neskutecnej a zpivat faaakt umi. Hrozne se mi to libilo a navic to bylo v Massey Hall, coz je pres sto let stara koncertni hala/sal s perfektni akustikou. Zazitek!
Akorat to vsechno zacina Adrian brat moc vazne a mele takovy ty reci "jsem rad, ze jsi se mnou sla", "pro tebe jen to nejlepsi", "zalezi mi na tobe" a pokousi se me brat za ruku... Jeeezis marja, clovek nemuze normalne s nekym kamosit, proboha! :-)
Cca jednou za 3 tydny taky zajedu na navstevu k Ursule (babca, 88 let), dame kafe a dort a pokecame. Je to hrozne fajn. Ale budu ji ted muset oznamit, ze odjizdim :-(