Jdi na obsah Jdi na menu
 


Že by New York?

2. 12. 2010

Nevím, jestli jsem to zmiňovala, ale přála jsem si vidět vánoční New York, když už jsem tu tak blízko. Vlastně mě to jen tak po příjezdu napadlo, spíš jako takový plácnutí do větru, jako když se v zimě zasníte a řeknete si "v létě pojedu na Hawai" a nakonec stejně jedete k Mácháči. No ale vypadá to, že se mi to vyplní! V pondělí jsme to s Lenkou (které to začalo vrtat hlavou a nakonec se rozhodla jet se mnou) koupily - 25.12. odjezd a 29.12. návrat. Nicméně výlet ještě nezačal a už se k němu pojí fůra zážitků:

 

- tak zaprvé jedeme jako správné socky autobusem :-) (4x levnější než letenka), zpátky dokonce přes noc s tím, že ušetříme jednu noc v hostelu :-)). Trvá to sice 10 hodin, ale nejsme žádný padavky...

- když už jsme to měly vše naplánovaný a vybraný a šly koupit jízdenky, tak nám na nádraží řekli svině úplně jinou cenu než měli na netu - ta prej platí jen při nákupu v NY... Tak jsme se na ně vyklašlaly a šly to koupit na net od jiný společnosti.

- no jo, ale světe div se, amíci neuznávaj naše embosovaný český platební karty, kterýma platíme v evropě o 106, dokonce i kanadskej hostel jsme s ní platily, ale amíci zkrátka ne, ti chtěj vyslověně creditku.

- tak jsem v pondělí naklusala do banky, ať mi creditku vydaj (při otevření účtu mi ji automaticky nabízeli, já odmítla). Oni že jo, ale trvá to min. 5 pracovních dnů... Aáááá! Pokud jste někdy měli pocit, že v Čechách všechno trvá a služby jsou příšerný, tak nemějte..

- tak jsme koumaly, jak to teda provedem, páč čekat další týden by skoro znamenalo nikam nejet, protože vše se rychle plní... Tak jsem nakonec sebrala odvahu a zeptala se Billa (šéfa), jestli by nám to nemohl zaplatit a pak mi to stáhnout z výplaty. On že prej "no problem, Jarka, vem to z mojí karty" a naservíroval mi vešekré detaily k jeho creditce! Mně z něj prostě pořád padá čelist :-) Tohle by vám u nás neřekla ani nejlepší kamarádka, chi chi. Je teda fakt, že já už jsem některé ty údaje měla, protože jsem je párkrát vyplňovala na nějaké formuláře, co používáme v práci k placení, ale tam jsem třeba nevyplňovala takovej ten třímístnej CVV kód, takže přes net bych s tím platit nemohla... No, Bill evidentně s tímhle nemá problém :-)

- ale zpátky k NY - platbu autobusu jsme tedy provedly, ale protože majitel kreditní karty není zároveň cestující, naúčtujou vám navíc 18,- kaďáků a konfirmaci si nelze vytisknout, nýbrž pro ni musíte klusat na nádraží, kde máte zaplatit dalších 15,- kaďáků, protože majitel kreditní karty nevyzvedává jízdenky... Bože! A až uvidíte tu "kancelář", ve které jsem to vyzvedávala.. (viz fotogalerie)

- nicméně než jsem se prokousaly těmahle protížema, tak nám vyfoukli hostel, co jsme chtěly :-(. Sakra!

- když jsem ale dojela domů, abych to s Lenkou pořešila, tak už byl zase volnej, tak jsme ho honem bookly. Uffff!

 

Teda řeknu vám, byl to nervák, situace se měnila z minuty na minutu a jsem zvědavá, jestli fakt odjedem, jestli se do toho autobusu vejdem (protože kdo dřív přijde ten dřví mele, na nějaké místenky zapomeňte, jízdeku máte na určitý den a můžete jet kterýmkoli spojem, takhle to tu postě funguje!), jestli nás vůbec do té Améééériky pustěj, jestli třeba nebude sněhová kalamita....Prostě správný dobrodrůžo! :-)

 

A na závěr ještě jedna krátká storka. Vím, že už jsem s tím trapná, ale zase jsem byla na rande :-)))) Na minulém českslovenském srazu si mě vyhlídnul jeden "chalan", sehnal si kontakt a vytáhnul mě na večeři. No a víc vám asi nepovím, protože na rozdíl od předchozích aktérů by si to mohl přečíst... I když jednu věc jsem vám říct chtěla - asi po prvních 5 minutách padla zajímavá otázka "Kolik ti je let?" Musela jsem se začít smát, protože to vyznělo, jako když má chlapec určené věkové rozmezí a když řeknu "špatné" číslo, tak mě vysadí hned u pangejtu :-))

 

Tak a to vám musí stačit.

Zdar! Jarýsek